BlueBoard.cz
BlueBoard.cz
A další předchůdci počítačů …
Logaritmické tabulky
Počátkem 17. stol. jsou v Anglii sestaveny první logaritmické tabulky, po nichž následovalo i první logaritmické pravítko.
Ozubená kola
Objevují se i první počítací stroje, pracují na principu ozubených kol, které se nám v pozměněné podobě zachovaly dodnes - mechanické kalkulačky a staré pokladny.
Za vynálezce dnešních počítačů je považován Charles Babbage, který v 19. stol. vymyslel základní principy fungování mechanického stroje pro řešení složitých výpočtů. Za prvního přímého předchůdce současných elektronických počítačů lze považovat elektronkový ENIAC.
Za prapředka dnešních počítačů je nicméně považován až monstrózní ENIAC z roku 1946 (vyvíjený původně jako dělostřelecký zaměřovací počítač). Ten spojoval to nejlepší ze svých předchůdců: plnou programovatelnost, koncept vycházející z von Neumannovy architektury, sílu ekvivalentní Turingovu stroji, digitální (tedy binární) výpočty… Byl tvořen přibližně 25 tisíci elektronek různých typů, 1 500 relátky a desítkami tisíc dalších součástek a pracoval na tehdy vysoké rychlosti 100 KHz. S hmotností 27 tun byl od dnešních notebooků hodně daleko – ostatně spotřeba 150 kW mluví za vše.
byl chlazen dvěma leteckými motory, zabíral plochu asi 150m2 a vážil okolo 40 tun. Byl neskutečně pomalý.
Ve službách války
Bouřlivý vývoj doznala počítačová technika před druhou světovou válkou a v jejím průběhu. Není divu, tehdy se to týkalo mnoha průmyslových odvětví..
Vojáci potřebovali počítače v podstatě ke dvěma účelům: prvním byly výpočty záměrů kanónů, druhým šifrování a naopak odhalování šifer.
V roce 1926 začali Němci používat mechanický šifrovací stroj Enigma, který stál na počátku největšího souboje matematických mozků.
Na další velký krok v počítačové historii se čekalo až do roku 1971, kdy byl představen mikroprocesor, jádro a mozek všech budoucích počítačů. Ještě dlouho se ale mikroprocesory nevyráběly z jediného kusu polovodiče, tak jako je tomu dnes. O prvenství se v tomto roce mohly ucházet čtyřbitové modely Intel 4004 a Texas Instruments TMS 1000. Mezitím ale zcela mimo zájem veřejnosti vznikl přímý předek Internetu. V roce 1969 v USA byla spuštěna první verze sítě ARPANET, která byla navržena a vyvíjena pro potřeby války.
Vývoj počítačů nabral po nástupu mikroprocesorů raketové tempo. Najednou bylo možné velmi levně sestrojit neuvěřitelně spolehlivé stroje. Doba sálových počítačů a minipočítačů, které vyžadovaly stálou přítomnost obsluhy a jejichž poruchy přicházely
v pravidelných intervalech, byla pryč. Do domácností vyspělejší části světa začaly přicházet
osmibitové domácí počítače a budoucnost vypadala velmi růžově, ale zároveň také velmi nekompatibilně.
V roce 1981 ale do světa malých počítačů vstoupil kolos v podobě IBM a začal éra PC.
IBM mělo s počítači určenými pro firmy bohaté zkušenosti, od šedesátých let bylo ostatně bezkonkurenčně
největším výrobcem počítačů vůbec.Nesmíme ale zapomenout na druhého velkého hráče, kterým bylo Apple.
Osmibity dobývají domácnost
Éra osmibitových počítačů vyrobila po celém světě minimálně jednu generaci programátorů (a hráčů). S užitečností dnešních PC se nemohou srovnávat (za což ale může spíše nedostatek programů a tehdy teprve rodící se internet), byly ale neskutečně zábavné a relativně levné. Mnoho z nich se (často i ne zcela legálně) dostalo do tehdejší ČSSR, na popularitu zareagovali i tuzemští výrobci. Připomeňme si pár legend. Sinclair ZX Spectrum – levný anglický „gumák“ z roku 1982 měl mnoho napodobitelů. Procesor Z80 na 3,5 MHz se stal základem, v nejslabší verzi ho doprovázelo 16 kB paměti, v nejsilnější až 128 kB. Atari 800XL – z mnoha modelů Atari si připomeňme oblíbenou osmistovku z roku 1979, vylepšenou v roce 1983 na model 800XL. Procesor 6502 s 64 kB paměti sice ve své době nebyl žádným zázrakem, ale přídavné čipy pro grafiku a zvuk dělali z Atari skutečnou multimediální hračku. Commodore 64 – 64 kB paměti ve stroji, který neměl na počátku 80. let cenovou konkurenci. Prodalo se neuvěřitelných 22 milionů kusů. Československé stroje – slovenský počítač PMD85 (z Tesly Piešťany/Bratislava) s procesorem 8080A na 2 MHz byl původně určen pro školství. Do domácností se nastěhovaly především jeho menší klony a následníci: Didaktik Alfa a Gama, či Maťo. Českou obdobou PMD85 bylo neforemné IQ 151, postavené na stejném procesoru, přesněji řečeno jeho kopii z produkce Tesly, a brněnský Consul 2717 přezdívaný Zbrojováček. Do škol mířily i slušovické TNS, nebo Ondra.
Web Začátek devadesátých let má jednoznačnou hvězdu – tou je Tim Berners-Lee, který pracoval ve švýcarském CERNu na použitelném systému pro sdílení vědeckých data a dokumentů. Vzal za základ to nejlepší s existujících hypertextových systémů, vše ale zjednodušil a zpřehlednil. Navrhl jazyk HTML (a protokol HTTP) a v roce 1990 měl v provozu první webový server a první prohlížeč. O rok později byl webový server přístupný i mimo CERN a začala éra webových stránek . Tim Berners-Lee navíc v roce 1994 založil World Wide Web Consortium, které se stará o vývoj nových standardů. V roce 1994 vládly světu počítačů procesory 486 a 386, nové Pentium bylo zatím luxusem.